Čeští politici řeší, co udělat, aby vysoké ceny benzinu a nafty klesly, ale žádný z nich nevystoupil a neřekl: k drahým klasickým palivům existuje alternativa. Třeba v podobě automobilů, nákladních vozidel, ale i autobusů, poháněných mnohem levnějším stlačeným zemním plynem (CNG). A možná by stačilo, kdyby některý z členů vlády začal takovým vozem i jezdit.
Ale realita je jiná. Není pak divu, že rozvoj alternativních pohonů je v Česku stále v počátcích. A tak přijde-li razantní obrat, lze čekat, že nikoliv „svrchu“, díky legislativě, ale „zdola“, díky výrobcům aut, kteří v těch na CNG začínají vidět zajímavou možnost jak rozšířit své modelové řady. A hlavní argument – nízké provozní náklady, je hned po ruce. CNG šetří až 50 procent provozních nákladů na klasické pohonné hmoty. Auta na CNG jsou navíc dnes bezpečnější, ekologičtější, mají větší dojezd, nádrže nezabírají zavazadlový prostor a mají mnoho dalších předností.
„Nepochybně existuje i jiná nabídka alternativních paliv, než je CNG, ale už jen pokud vezmeme v úvahu, že usnesení vlády, které dalo zelenou rozvoji tohoto paliva, se datuje k roku 2005, je zřejmé, že ostatní alternativní paliva musí urazit ještě dlouhou cestu,“ říká Markéta Schauhuberová, manažerka České plynárenské unie. „CNG má hodně vyřešených problémů dávno za sebou, jako je cena vozidel, rychlé tankování, vhodná legislativní opatření, dojezdová vzdálenost, garážování, úlevy na spotřební i silniční dani. Ve světě jen za poslední rok přibylo více než 2,5 milionu CNG vozidel,“ dodává.
Na boom se stále čeká
Česko ale na svůj boom stále ještě čeká. Podle Zdeňka Prokopce, předsedy představenstva Asociace NGV (natural gas vehicle), která se zabývá právě podporou dopravy na stlačený zemní plyn a biometan, může zájmu paradoxně pomoci právě ekonomická krize.
„Stále více lidem je jasné, že právě CNG je rozumnou alternativou ke drahé, cenově nestabilní ropě a jejím derivátům, neboť šetří až 50 procent provozních nákladů na pohonné hmoty a snižuje emisní zátěž,“ říká Zdeněk Prokopec.
Podíl CNG vozidel na celkovém vozovém parku v Česku tvoří prozatím jen desetinu procenta! Česká pošta právě kupuje 412 CNG vozů a uvažuje až o 2 900 autech na tento pohon. Státní úřad inspekce práce připravuje nájem 180 vozidel a 46 mobilních plnicích stanic. Motivem je Program obměny vozového parku veřejné správy za „čistá“ vozidla, na základě kterého musí orgány státní správy mít do konce příštího roku 25 procent svých vozidel „ekologicky čistých“.
Ekonomika provozu ale nutí podobně uvažovat i dopravce. Například dopravní společnost ČSAD Autobusy České Budějovice hodlá už letos pořídit první autobusy na CNG. „S testováním zapůjčených vozidel jsme loni firmě pomáhali v Písku v rámci tamní městské dopravy a výsledky byly velmi dobré. Proto mně její zájem o nová vozidla ani nepřekvapuje,“ poznamenává Zdeněk Prokopec.
Slíva: CNG nabízí obrovský potenciál
V současné době v Česku jezdí zhruba 3 600 vozidel na zemní plyn. Něco přes tři tisíce tvoří osobní a užitková auta. Meziročně se počet těchto vozidel zvýšil o třetinu. Tím roste i objem prodaného stlačeného zemního plynu. Toho se v roce 2011 proti roku předchozímu prodalo o víc než 20 procent více. „Za letošní první dva měsíce jsme v Praze prodali o 45 procent CNG víc než za stejné období minulého roku,“ říká Jan Žákovec z Pražské plynárenské.
Motoristé zatím mají v Česku k dispozici 50 plnicích stanic. Z nich je 37 veřejných. Nejméně 100 dalších je pak tzv. domácích. Nízká hustota nemusí být ale překážkou provozu. Existují „domácí“ plničky, které lze připojit na plynový rozvod a CNG si vyrobit sami. Takové řešení nabízí společnost Motor Jikov Strojírenská, ze skupiny Motor Jikov Group.
„V oboru CNG vidíme obrovský potenciál. Dokázali jsme najít mezeru na trhu a dnes figurujeme na českém trhu jako jediný výrobce plnicích jednotek, navíc s komplexním zákaznickým servisem,“ říká Jiří Slíva, ředitel firmy Motor Jikov Strojírenská. Ta letos v lednu podepsala dohodu o spolupráci s německou společností Schwelm Anlagentechnik. To jí umožní nabízet nejen „domácí“, ale i velké plnicí stanice, včetně těch veřejných.
„Poptávka nyní roste hlavně u firem a institucí, které chtějí jezdit auty na CNG, ale k veřejné plničce mají daleko. Těm umíme z mobilních plniček postavit vlastní čerpací stanici, v níž mohou plnit své vozy doslova na svém dvoře,“ dodává Jiří Slíva. Firma nyní připravuje i levnější variantu. Klíčové parametry – prvotřídní jakost, bezpečnost a stoprocentní výkon, budou zachovány. Jediný rozdíl bude v komfortu obsluhy, kde moderní displej nahradí základní ovládání. První levnější prototypy budou k dispozici v létě. Připravují se ale i další typy, například výkonnější kompakt a modifikace podle elektrické napájecí soustavy 220 nebo 120 voltů.
Právě dostupnost plnicích stanic je jedním z důvodů, ovlivňujících nákup vozidel na CNG. Veřejné CNG stanice se dnes proto staví přednostně u klasických čerpacích stanic podél hlavních tras. „V lednu jsme ve spolupráci se společností Gascontrol otevřeli CNG stanici v Ostravě – Muglinově, která je součástí čerpací stanice Lukoil,“ říká Hugo Kysilka, marketingový ředitel společnosti Vemex.
Nízké daně
Výhodou CNG vozidel je nulová silniční i nízká spotřební daň. Ta po několikaletém moratoriu sice už není od letošního roku nulová, nyní činí 0,36 Kč za metr krychlový plynu, ale stejná bude až do roku 2015. Poté bude zvolna růst do roku 2020 na 2,36 Kč. V porovnání se spotřební daní na benzin či naftu ve výši cca 13 Kč, resp. 11 Kč za litr, nebo 4 Kč za kilogram LPG, jde o částku zanedbatelnou.
„Cena CNG je dlouhodobě stabilní, za posledních 3,5 roku se zvýšila pouze o 1,40 Kč za kubík,“ říká Schauhuberová. Průměrná cena CNG je dnes kolem 17 Kč za kubík, zatímco benzin i nafta se pohybují přes 37 Kč za litr a jejich cena stále roste.
A návratnost takové investice? „To je individuální podle počtu ročně najetých kilometrů. Prokazatelné přitom je, že čím vyšší počet najetých kilometrů, tím rychlejší návratnost, klesající až k hranici dvou let,“ říká Zdeněk Prokopec z NGVA.