Po deseti letech přišla pro divizní uspořádání holdingu změna. Důvody přechodu na technologické uspořádání objasnil v rozhovoru generální ředitel MOTORU JIKOV Group a.s. Miroslav Dvořák.
Začátek roku je ve znamení velké změny v uspořádání divizí společností holdingu MOTOR JIKOV GROUP. Můžete změnu přiblížit?
Jedná se o změnu z výrobkové struktury na technologickou. Deset let jsme měli divize uspořádány výrobkově. Každá divize měla určitou výrobkovou řadu nebo konkrétního zákazníka. Dodávají například nýtovací pistole pro firmu Stanley, dílce na nákladní vozy švédské Scanie, na osobní automobily pro firmy Brose, Mitsubishi, Aisin, součástky golfových vozíků a čtyřkolek pro EZ-GO nebo naše plnicí stanice CNG. V průběhu roku jsme pracovali na nové restrukturalizaci a od ledna bude nastaven proces výroby a obchodu dle technologií: slévárenství, obrábění, montáže, a to za podpory divizí Formy a Jednoúčelové stroje. Z toho vyplývá, že vzniknou dvě nové divize. Místo divize MOTORU JIKOV Strojírenská a.s. Průmyslové výrobky budeme mít divizi Obrábění s ředitelem Milanem Vančatou a místo divize Speciální obrábění a výroba divizi Montáže s ředitelem Jiřím Slívou. Tomuto dělení jsou přiřazeny odpovědnosti jednotlivých ředitelů, kteří tedy ve vedení nových divizí zůstávají.
Jaký efekt si od nového uspořádání slibujete?
Změna přináší řadu synergických efektů. Jednak na úrovni pracovních sil, kdy budeme mít odborníky tam, kde máme konkrétní typ technologie. Bude docházet ke specializaci a výchově odborníků pro každou divizi s konkrétním zaměřením. Dřív jsme měli ve třech divizích obrábění, a tudíž jsme museli mít také ve všech třech divizích odborníky na tuto činnost. Velmi podobná situace je i ve strojním vybavení. Pokud se obrábělo na třech místech, dostával jsem požadavky na investice do obráběcích strojů od tří různých ředitelů a složitě jsme řešili využití v každé situaci. Nyní budeme vše specializovat a tudíž i možnost využití strojů je daleko vyšší. Nehledě na to, že dnes již nepořizujeme samostatná licí nebo obráběcí centra, ale celé automatizované a robotizované celky. Licí stroj, který stál patnáct milionů, dnes doplněn o periferie a robotizace vyjde na pětatřicet milionů korun. Obráběcí centra spolu s roboty pak i na šedesát milionů korun. Celý efekt této restrukturalizace musí vést k nárůstu počtu odborníků s vyšší kvalifikací, úspoře nákladů a zvýšení produktivity a v neposlední řadě k optimalizaci a vyššímu využití investic. Změna bude mít sekundární efekt i na naše firemní softwarové rozhraní, které spojuje procesy a usnadňuje týmovou práci a po pěti letech v něm budeme znovu implementovat s důrazem na oblasti technologie a konstrukce.
Automatizované celky jsou jedním z prvků takzvaného Průmyslu 4.0. Nevezmou ale lidem práci?
Výroba se automatizuje v podstatě už od průmyslové revoluce. Nejde tedy o žádnou novou myšlenku a nejde ani o nějakou překotnou změnu, že bychom si řekli, jdeme do toho a zítra vše jede. Dle mého jde o normální vývoj průmyslu a ten, kdo chce obstát a být konkurenceschopný, musí se k této cestě dopracovat. A my už jsme s tím začali… Jsme dnes navíc v situaci, kdy nám pracovní síla chybí a na trhu práce nejsou ani odborníci ani lidé do běžného provozu. Vše tedy změně nahrává. Pokud se týká samotného hesla Průmysl 4.0, myslím, že jde o dobrou „marketingovou kampaň“, která přináší tolik potřebnou podporu průmyslu a technického vzdělávání.
Jaký je výhled vývoje skupiny do příštích let?
V roce 2017 počítáme s růstem tržeb o sto milionů korun na 1,6 miliardy. Jde o stejný růst jako v roce 2016. Během následujících tří let bychom se chtěli dostat na obrat ve výši dvou miliard korun, což by odpovídalo využití našich výrobních kapacit.
Facebook
LinkedIN
Instagram
Twitter